Aktuality
- Podrobnosti
Od letošního ledna přestává platit daň z převodu nemovitosti, protože ji nahradila nová daň z nabytí nemovitých věcí. Lidé proto musí používat zcela nové formuláře, dosavadní lze podat pouze například u bytů či domů nabytých do konce roku 2013.
Ministerstvo financí upozorňuje, že v souladu se zákony je poplatník povinen podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl proveden vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, a to pro případy nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem po 1. lednu 2014. První lhůta pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí proto končí dne 30. dubna 2014.
Jelikož jde o novou daň, která se řídí odlišným právním režimem, nelze daňové tiskopisy k podání přiznání k dani z převodu nemovitostí pro podání přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí použít a jsou zpracovány nové formuláře.
U daňových povinností vzniklých z titulu změny vlastnického práva k nemovitostem přede dnem nabytí účinnosti zákonného opatření, to znamená do 31. prosince 2013, se nadále postupuje podle zákona č. 357/1992 Sb. Pokud například někdo provedl vklad na katastr ještě vloni, byť katastrální úřad rozhodl o provedení vkladu až po prvním lednu 2014, podléhá tato změna vlastnického práva k nemovitosti režimu původního zákona. V takovém případě lidé pro podání přiznání k dani z převodu nemovitostí použijí stávající formulář.
Zdroj: Ministerstvo financí
- Podrobnosti
Připravili jsme pro vás přehled sedmi nejrozšířenějších chyb, kterých se živnostníci a firmy v Česku při podání daňového přiznání dopouštějí.
1. Chybějící přílohy
Dlouhodobě se vyskytujícím problémem u některých právnických osob jsou chybějící zvláštní přílohy se specifikací věcné náplně nebo propočtem částek vykázaných na řádcích, u nichž je to v dílčích pokynech pro jejich vyplnění požadováno.
2. Odečet na penzijní připojištění se státním příspěvkem
Při platbě daní dochází také často k chybě u nezdanitelné části základu daně. Poplatník si totiž může odečíst od základu daně zaplacený příspěvek na penzijní připojištění pro zdaňovací období roku 2013 v maximální výši 12 000 Kč. Částku, kterou zaplatil, je ale povinen snížit pro zdaňovací období roku 2013 právě o 12 000 Kč. Poplatníci v tom poměrně často chybují a odečítají si celou zaplacenou částku bez snížení. Chybné tedy je, pokud například zaplatili na penzijním připojištění v roce 2013 celkem 20 000 Kč a v daňovém přiznání uplatnili celou tuto částku namísto částky 8000 Kč, kterou získají, pokud od dvaceti tisíc odečtou 12 000 Kč.
3. Odečty u odborových poplatků
Často dochází k chybám také u odečtu ze zaplacených odborových příspěvků. Pro zdaňovací období roku 2013 je možný odečet do maximální výše 3000 korun. Poplatníci si ale často odečítají více, vše, co zaplatili.
4. Odečty na děti a manžela či manželku
Od roku 2013 si živnostníci nemohou současně uplatnit daňové zvýhodnění na děti či odpočet na manžela nebo manželku, pokud uplatňují výdaje procentem z příjmů. V případě vedení daňové evidence, tedy uplatnění skutečných výdajů, daňové zvýhodnění na děti a i odpočet na manželku si uplatnit mohou. Ale i u odečtů na manželku či děti daňových poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, hrozí chyby. U odečtu na vyživovanou manželku si může daňový subjekt odečíst pro zdaňovací období roku 2013 od základu daně částku ve výši 24 840 Kč na vyživovanou manželku či manžela, žijící s poplatníkem v domácnosti. A to v případě, pokud druhý z manželů nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období roku 2013 částku 68 000 Kč. Do vlastního příjmu manželky či manžela se kromě dalšího nezahrnují dávky státní sociální podpory, kterou je rodičovský příspěvek. Poplatníci ale často chybně do vlastního příjmu manželky či manžela nezahrnují také peněžitou pomoc v mateřství, která je dávkou nemocenského pojištění, a uplatňují si tím pádem chybně nárok na odečet na manželku. Podobně dochází k chybám také u daňového zvýhodnění na dítě, které nežije v domácnosti s poplatníkem.
5. Žádosti o vrácení přeplatku
Poplatníci, kteří podávají daňové přiznání již v lednu a vypočetli si v něm daňový přeplatek, si zpravidla také ihned vyplní žádost o vrácení přeplatku, která je na poslední straně daňového přiznání. Finanční úřady ovšem žádost o vrácení přeplatku podanou v takto časném termínu musí ze zákona po 60 dnech zamítnout. Přeplatek totiž může vzniknout až vyměřením daňového přiznání po uplynutí lhůty pro jeho podání, která je do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tedy zpravidla do konce března. Daňový subjekt si musí, pokud chce přeplatek vrátit, podat novou žádost. Řešením je podání daňového přiznání včetně žádosti o vrácení přeplatku až v průběhu února nebo března.
6. Chybějící podpisy
Stále se opakují případy, kdy na daňovém přiznání chybí podpis daňového subjektu. Součástí daňového přiznání je také žádost o vrácení přeplatků. Poplatníci často zapomenou podepsat jak daňové přiznání, tak i žádost o vrácení přeplatku. Nebo podepíšou jen žádost o vrácení přeplatku a mají za to, že tím je také podepsáno celé daňové přiznání. Není. Jak daňové přiznání, tak i žádost o vrácení přeplatků jsou samostatnými podáními, i když jsou na jednom tiskopisu.
7. Údaje o majetku, zásobách a pohledávkách
Daňový poplatník, který vede daňovou evidenci, má povinnost v daňovém přiznání vyplnit také v příloze č. 1 tabulku D (údaje o majetku, zásobách, pohledávkách, závazcích a další). Často se vyskytují případy, kdy tabulka vyplněna není. Podnikatelům při podání daňového přiznání pomůže nejenom, když se vyvarují nejčastějších chyb, ale také použití moderních technologií. Sem patří možnosti vyplňování v posledních přiznáních na daňovém portálu EPO spravovaným ministerstvem financí. Systém při vyplňování upozorní poplatníka na chyby, což eliminuje riziko, že se bude daňové přiznání podáno nesprávně.
Pokud poplatník zjistí, že v řádném daňovém přiznání udělal chybu, má možnost podat opravné daňové přiznání nejpozději do 1. dubna 2014, respektive 1. července 2014. Po tomto termínu může zjištěnou vlastní chybu napravit tak, že podá dodatečné daňové přiznání.
Zdroj: BusinessInfo.cz
- Podrobnosti
MPO připravuje vyhlášení nových výzev do programů Inovace, Rozvoj a ICT a strategické služby, které jsou součástí Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI). Celkem tak budou mít české firmy k dispozici dalších 6 miliard korun.
Ministerstvo průmyslu a obchodu tímto krokem reaguje také na nepříznivou situaci ve vývoji hospodaření v některých regionech České republiky. "Otevření cílených výzev operačních programů pro Moravskoslezský a Ústecký kraj je jedním z protikrizových opatření vlády pro řešení situace ve strukturálně postižených regionech. Cílem tohoto opatření je zlepšení konkurenceschopnosti firem a podpora vytváření nových pracovních míst v regionu," uvádí Jiří Cienciala, ministr průmyslu a obchodu.
S pomocí dotací ze strukturálních fondů mohou firmy nejen v Moravskoslezském a Ústeckém kraji získat zpět až 50 procent nákladů vynaložených v souvislosti s projektem. "Uvolněním podpory z programů Inovace, Rozvoj a ICT (informační a komunikační technologie) a strategické služby, se snažíme českým firmám pomoci s realizací jejich podnikatelských plánů a nabízíme jim možnost spolufinancování jejich projektů," konstatuje náměstkyně pro oblast fondů EU, výzkumu, vývoje a inovací MPO Alexandra Rudyšarová a dodává: "díky připravovaným výzvám budeme moci podpořit nové podnikatelské obory v kraji, např. rozvoj IT, MedTech sektor, nanotechnologie a jiné a pevně věříme, že vyhlášení výzev pomůže řešit složitou hospodářskou, sociální a environmentální situaci dotčených regionů."
Projekty prioritní osy 2, kam spadají programy Rozvoj a ICT a strategické služby, jsou z celého OPPI nejvíce zaměřeny na tvorbu nových pracovních míst. Od roku 2007 jich jen v této prioritní ose bylo vytvořeno téměř 13 900.
Podpora v rámci programu Rozvoj je zaměřena na zlepšování technické vybavenosti podniků nákupem moderních technologií. Vztahuje se na celý Moravskoslezský a Ústecký kraj a regiony s nadprůměrnou nezaměstnaností. Projekty programu Inovace využívají výsledky předcházejícího výzkumu a vývoje. Zvýhodnění pro vybrané regiony spočívá v tom, že mají zvýšenou maximální možnou míru dotace z 50 mil. Kč na 75 mil. Kč. V rámci programu ICT a SS je podporována nabídka nových informačních systémů, ICT řešení, nových softwarových produktů a služeb.
Všechny tři programy přináší pozitivní výsledky v podobě zvýšení konkurenceschopnosti podpořených podniků, resp. regionů. "Poslední výzva do programu Inovace byla vyhlášena na jaře letošního roku s alokací 2,4 miliardy korun. Ani takto vysoká částka neuspokojila poptávku ze strany firem, proto je nyní v plánu vyčlenit pro tento program další 2,5 miliardy korun. Stejná částka připadne i na program Rozvoj. Na ICT a strategické služby uvažujeme o poskytnutí 1 miliardy korun," uvádí ředitel sekce fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu Petr Očko.
Vyhlášení všech tří výzev je plánováno na přelom října a listopadu letošního roku. Podrobné informace budou uveřejněny na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
- Podrobnosti
Osoba zúčastněná na správě daní se může dát v daňovém řízení zastupovat zmocněncem, jehož si zvolí. Ve stejné věci může být současně zvolen pouze jeden zmocněnec. Zmocněnec, nejde-li o daňového poradce nebo advokáta, není oprávněn zvolit si dalšího zmocněnce, s výjimkou zmocněnce pro doručování podle § 28 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů.
Zmocnitel je povinen vymezit rozsah plné moci. Pokud tak neučiní, má taková plná moc vady. Vůči správci daně je účinná až od okamžiku odstranění těchto vad.Podmínkou zastoupení v daňovém řízení je předložení plné moci místně příslušnému správci daně.
Chcete-li zmocnit daňového poradce ke zpracování a podání daňového přiznání a zajistit si tak prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, je třeba podat příslušnou plnou moc správci daně nejpozději před uplynutím neprodloužené lhůty. Plnou moc lze podat písemně poštou, osobně nebo ústně do protokolu. Plnou moc lze také zaslat jako datovou zprávu, která je opatřena zaručeným elektronickým podpisem zmocnitele nebo je odeslána prostřednictvím datové schránky zmocnitele. Podání učiněné prostřednictvím datové zprávy se přijímá na společném technickém zařízení správců daně na adresu zveřejněnou správcem daně anebo na technickém nosiči dat, jehož formu zveřejní správce daně. Plná moc se předkládá finančnímu úřadu místně příslušnému dle místa trvalého pobytu nebo dle sídla právnické osoby. Podpis/y na plné moci nemusejí být úředně ověřeny, ale finanční úřad může v jednotlivých případech toto ověření požadovat. Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
Zdroj: Finanční správa