Aktuality
- Podrobnosti
Kvapem se blíží přelomové datum pro právní prostředí v České republice, které přinese nepřeberné množství změn, a to i ve vztahu k fungování obchodních korporací (označení pro obchodní společnosti a družstva podle nové úpravy). Tyto změny dopadnou i na již existující společnosti, které vznikly za současného obchodního zákoníku. Máte představu, jaké povinnosti zavádí nová právní úprava pro staré společnosti a co všechno přechod na novou právní úpravu přináší?
Nesoulad zakladatelských dokumentů s novou právní úpravou
Podle ustanovení § 777 odst. 1 zákona o obchodních korporacích („ZOK“) se dnem 1. ledna 2014 automaticky ruší ujednání společenských smluv resp. zakladatelských listin, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK. Každá společnost si musí zkontrolovat svůj zakladatelský dokument a zjistit, která ustanovení jsou v rozporu se ZOK a přijmout příslušné změny. Nové znění zakladatelského dokumentu musí následně každá společnost založit do sbírky listin. Na tuto proceduru poskytnul zákonodárce lhůtu do 1. července 2014.
Pokud společnosti výše uvedeným povinnostem nedostojí, a to ani v dodatečné lhůtě stanovené soudem, může dojít až ke zrušení obchodní společnosti a její likvidaci.
Samozřejmě nelze asi očekávat, že by soudy po 1. červenci 2014 začaly hromadně rušit existující společnosti, přinejmenším z toho důvodu, že jsou již tak dost přetížené. Ani v minulosti k takovým razantním opatřením nedocházelo při podobných změnách. Také není v tuto chvíli zřejmé, jakou dodatečnou lhůtu budou soudy pro nápravu společnostem určovat.
Podle jaké úpravy se budou řídit již existující společnosti?
Na otázku, jakou úpravou se budou řídit existující společnosti, dává poněkud nejasnou odpověď ustanovení § 777 odst. 4 ZOK. Pokud společnost vznikla za účinnosti současného obchodního zákoníku, bude se řídit ustanoveními tohoto zákona, která upravují práva a povinnosti společníků, a to za předpokladu, že tato ustanovení nebudou v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK, nebo pokud se od nich společníci neodchýlí ve společenské smlouvě. V praxi to bude tedy znamenat, že již existující společnosti se budou řídit oběma zákony a posuzovat v každém jednotlivém případě, zda daná záležitost odporuje či neodporuje donucujícímu ustanovení ZOK, což jistě není lákavá představa. Existující společnosti by tedy musely každý jednotlivý případ posuzovat podle následujících hledisek:
- kogentní ustanovení ZOK;
- kogentní ustanovení obchodního zákoníku;
- ustanovení zakladatelského dokumentu sepsaného podle obchodního zákoníku;
- dispozitivní ustanovení obchodního zákoníku;
- dispozitivní ustanovení ZOK.
Zákonodárce však umožnil se této nejistotě vyhnout. Obchodní korporace mohou změnit své zakladatelské listiny (resp. společenské smlouvy) a podřídit se zcela úpravě zákona o obchodních korporacích. Tato skutečnost se bude zapisovat do obchodního rejstříku. Na zmíněné kroky mají společnosti lhůtu do 1. ledna 2016.
- Podrobnosti
Po několika letech klidu se hladina minimální mzdy mírně rozčeří a zvýší se o 500 korun.
Minimální mzda se od srpna zvýší na 8 500 korun. Přilepšit by si mohlo až 120.000 pracovníků. Lidé s minimální mzdou dnes berou 8 000 korun, naposledy se nejnižší příjmy upravovaly v roce 2007.
Podle ministra práce a sociálních věcí Františka Koníčka je zvýšení potřebné. Někteří nezaměstnaní totiž pobírají dávky, které jsou vyšší než minimální mzda. Nová výše nejnižší mzdy podle ministra zajistí alespoň základní životní úroveň pracovníků, kteří ji pobírají.
Ministerstvo práce v podkladech pro vládu připomíná, že průměrná mzda se od roku 2007 do loňska zvedla skoro o 20 procent. Podíl minimální mzdy k ní ale klesl z 38,2 procenta na 31,9 procenta. U čistého výdělku je to propad ze 41,8 procenta na 36,8 procenta. Od srpna by tak mohli lidé s minimální mzdou na výplatní pásce najít něco přes třetinu toho, co na ní má průměrný zaměstnanec.
V souladu s ustanovením § 25 odst. 3 zákona č. 435/20024 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, může uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřekročí ½ minimální mzdy.
Z výše uvedeného vyplývá, že od 1. 8. 2013 může tzv. nekolidující příjem činit až 4 250 Kč za kalendářní měsíc, jedná-li se o osobu, která není poživatelem invalidního důchodu.
U osoby, která je v evidenci úřadu práce a je poživatel invalidního důchodu prvního nebo druhého stupně invalidity, může tzv. nekolidující příjem činit nejvýše 4 000 Kč za kalendářní měsíc. (Poznámka: Osoba, která je poživatelem invalidního důchodu třetího stupně může být v evidenci úřadu práce jen výjimečně, je-li schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.)
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
- Podrobnosti
Až 80 tisíc korun budou moci získat uchazeči o zaměstnání, kteří předloží Úřadu práce ČR smysluplný podnikatelský záměr.
Praha, 13. května 2013
Až 80 tisíc korun budou moci získat uchazeči o zaměstnání, kteří předloží Úřadu práce ČR smysluplný podnikatelský záměr. Vyplývá to ze sedmibodového Plánu zaměstnanosti, na který má ministerstvo práce a sociálních věcí celkem až sedm miliard korun. Páté opatření z Plánu má název: "Zaměstnej sám sebe. Buď OSVČ."
Ministerstvo podpoří ty nezaměstnané, kteří se rozhodnou začít podnikat.
"Úřad práce budoucím osobám samostatně výdělečně činným nabídne vzdělávací aktivity a také finanční pomoc 40 až 80 tisíc korun", říká ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová a dodává: "Podnikatel se přitom musí zavázat, že svou živnost bude provozovat po určitou dobu, obvykle se bude jednat o jeden až dva roky."
Dobu udržitelnosti takto vytvořeného pracovního místa bude stanovovat Úřad práce ČR.
Ten nejdříve posoudí, zda je předložený podnikatelský plán smysluplný a na jeho základě rozhodne o finančním příspěvku. Cílem peněžní pomoci je začínající OSVČ motivovat k podnikání, vychází se přitom ze zkušeností Úřadu práce ČR s obdobnými nástroji aktivní politiky zaměstnanosti.
Významnou roli co se týče pomoci podnikatelům - kromě Plánu zaměstnanosti - hraje i Evropský sociální fond.
"Stále se setkáváme s lidmi, kteří šanci vidí v podnikání," říká Tomáš Chudoba z poradenského a vzdělávacího sdružení Edukol v Olomouci, které provozuje Regionální centrum pomoci začínajícím podnikatelům financované z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Centrum mj. posuzuje schopnosti lidí začít podnikat, poskytuje jim poradenství při sestavování podnikatelského plánu, či pomáhá s rekvalifikací. "Nejžádanějšími rekvalifikačními kurzy byly základy podnikání, účetnictví a kadeřnické nebo kosmetické služby," uvedl.
Paní Talová z Plzeňského kraje sháněla po rodičovské dovolené neúspěšně práci celý rok. V létě ji napadl podnikatelský záměr a rozhodla se začít podnikat.
"Známý mi poradil, ať se obrátím na regionální hospodářskou komoru v Plzni, která provozuje Asistenční centrum pro podporu podnikání žen," říká žena, která si v únoru zřídila živnostenský list a začala podnikat v potravinářství - se speciální zdravou pomazánkou. "Potřebovala jsem pomoci zejména s finanční stránkou záměru a s podnikatelským plánem. Na jeho základě jsem dostala dotaci od úřadu práce, která mi pomůže zaplatit potřebné vybavení," doplňuje paní Talová.
Lidí, kteří podnikají, v České republice přibývá. Zatímco v roce 2010 Česká správa sociálního zabezpečení evidovala cca 970 tisíc OSVČ, loni jich bylo více než milion.
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
- Podrobnosti
Poplatníci, kteří mají problémy se splacením daně, mohou podat žádost o posečkání. Toto řešení je rozhodně levnější, než následně hradit úroky z prodlení.
Finanční úřad může na základě žádosti nebo i z úřední povinnosti povolit posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky. Musí však vzniknout zákonné důvody, daňový řád předvídá následující:
- neprodlená úhrada by znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu,
- byla by ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných,
- neprodlená úhrada by vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období,
- není možné vybrat daň od daňového subjektu najednou,
- při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň.
V praxi je nejčastější u právnických osob ten důvod, že poplatník je povinen hradit daň z výnosů, které nebyly do data splatnosti daně uhrazeny.
Žádost musí obsahovat kolek 400 Kč.
Při povolení odkladu či splátek vyměří správce daně úrok ve výši reposazby + 7 procentních bodů, tedy o polovinu méně, než činí úroky z prodlení. Úroky za posečkání navíc v odůvodněných případech nemusí být vyměřeny.
Zdroj: Verlag Dashöfer