Prázdniny jsou pryč, máme tady září, tedy začátek školního roku, pojďme si proto ujasnit informace spojené se zaměstnáním studentů. Ať už jsou studenti v pracovním poměru, podnikají nebo si jen přivydělávají na různých brigádách, měli by vědět, jak je to s platbou zdravotního a sociálního pojištění.
Kdo je studentem?
Za studenta se z pohledu sociálního a zdravotního pojištění považuje student do 26 let, který chodí na střední nebo vyšší odbornou školu, navštěvuje pomaturitní studium bezprostředně po maturitě nebo je studentem vysoké školy v prezenční či kombinované formě. V těchto případech platí zdravotní pojištění za studenty stát. Sociální pojistné se za dobu studia neplatí vůbec (nepřihlásí-li se k němu student dobrovolně). Ovšem pokud student při škole pracuje, musí ve vybraných případech sociální pojištění odvádět. Závisí to na typu práce a výši výdělku.
Brigády a pojištění
Mnoho středoškoláků i vysokoškoláků si při studiu příležitostně přivydělává. Třeba o letních prázdninách, víkendech nebo přes Vánoce. Brigádníci nejčastěji podepisují dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Ale jak je to u těchto typů smluv se zdravotním a sociálním pojištěním?
-
DPP: Pokud měsíční výdělek nepřesáhne 10 tisíc korun, student neplatí ani zdravotní, ani sociální pojištění (zdravotní hradí stát, sociální není hrazeno vůbec).
-
DPČ: Pokud měsíční výdělek nepřekročí 2.499 korun měsíčně, platí totéž, co u DPP.
Přesáhne-li však hrubá měsíční mzda tyto částky, strhává zaměstnavatel studentovi poměrnou část ze mzdy, a to zcela nevratně (na rozdíl od určitého typu daní). Výhodou je alespoň to, že se doba takové práce započítává do doby pojištění potřebné pro důchod. Kdo svým výdělkem na výše zmíněnou částku nedosáhne, a přesto chce už období svého studia započítat do důchodového pojištění, může se k němu přihlásit dobrovolně.
Podnikání a pojištění
Mnoho studentů sází již během studia na vlastní síly a vrhá se do podnikání. Pokud řádně studují a ještě neoslavili 26. narozeniny, jedná se o takzvanou vedlejší podnikatelskou činnost. Status studenta osvobozuje mladého podnikatele v prvním roce podnikání od povinnosti hradit minimální zálohy na sociální pojištění. Pokud jeho čistý roční zisk nepřesáhne 63 865 Kč, není třeba nic doplácet ani příští rok hradit zálohy. Je-li tato hranice překročena, je nutné pojištění doplatit a současně se ze zisku vypočítávají zálohy pro příští rok. Podobně je tomu i u zdravotního pojištění. V prvním roce podnikání ho student - podnikatel neplatí a výše pojistného se dále vypočítá ze skutečného zisku. Z něj se také odvozují zálohy pro další rok.
Kdy to nahlásit pojišťovnám?
Pokud pouze studujete a k tomu nemáte žádné příjmy zakládající povinnost platit zdravotní nebo sociální pojištění, nemusíte zpravidla zdravotní pojišťovně ani správě sociálního zabezpečení nic hlásit. Většina škol totiž tuto povinnost zařizuje za studenty samo. Pokud po prázdninách pokračujete ve studiu a současně podnikáte, musíte již tuto skutečnost nahlásit na své zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení sami, a to do 8 pracovních dnů od změny. Je přitom nutné doložit potvrzení o studiu nebo alespoň rozhodnutí o přijetí ke studiu s uvedením přesného data zápisu do prvního ročníku.
Nebudete-li po ukončení střední či vysoké školy dále studovat ani pracovat, je třeba se – opět ve lhůtě 8 dnů – nahlásit na zdravotní pojišťovně i správě sociálního zabezpečení jako osoba bez zabezpečených příjmů a jako taková platit zdravotní pojištění. Zdravotní pojištění za absolventy středních škol stát platí do konce prázdnin, tedy do 31. srpna a škol vysokých vždy ještě měsíc po měsíci, v němž řádně ukončili studium.